Konstatování paniky a krize!

   Lidská společnost na Zemi je nyní podobna pacientu, jenž nejenže není již schopen vlastního sebeuzdravení bez zůstatku trvalých následků, ale nachází se ve stavu, kdy dochází ke stále masivnějším kolapsům jeho důležitých životních orgánů.

 

   Je jen otázkou času, kdy se zastaví jeho životní cyklus úplně! Těžký pacient blíží se celkovému kolapsu! Je zde jen jedna otázka, a to ta, která z blížících se možných komplikací, jež připadají v úvahu, to bude, co přinese poslední zlomový impuls ke zhroucení, k celkovému selhání organismu nemocného pacienta – dnešní lidské společnosti.

 

   A jako by se téměř jednalo o závody, vynořují se stále častěji komplikace nejrozličnějšího druhu přírodního, ekonomického, zdravotního, aby otřásaly rozbolavělou psychikou lidské společnosti. Zpráva stíhá zprávu a každá nová zdá se být ještě drtivější než všechny předchozí!

 

   Lidská psychika všech vnímavých lidí je silně zkoušena. V tlaku událostí narůstají ve stále širším počtu lidí otázky – Kam to vše povede? Je toto skutečně to, co chceme žít?

 

   Z jedné strany zahrnovány vymoženostmi pozemského technického pokroku, o jakém se předchozím generacím nikdy předtím nesnilo, a zároveň z druhé strany jsou duše lidí atakovány stresem, jaký zde také nikdy v tak vybičované míře nebyl. Přirozená odolnost prostého náhledu na život v rámci předávaných zkušeností generací, odolnost uvažující v rámci vždy platících zákonitostí, je přitom v současném světě v každém člověku téměř úplně rozleptána intenzivním působením myšlenkového světa, jenž je mimořádně přeplněn formami strachu, stresu a deprese toho nejútočnějšího druhu. Vše je rozvraceno a rozmetáno, postaveno na hlavu. Veškeré tradiční hodnoty, stojící na základech lidského prostého uvažování, obsahujícího v sobě moudrost přesahující generace, byly v rámci pokroku lidské společnosti v posledních deseti letech již úplně odhozeny či posmívány, zlehčeny a zařazeny do kategorie zpátečnictví, blouznění a idealismu.

 

   Spolu s úpadkovým druhem tisíců filmů, literatury spolu s bulvárními médii - novinami a časopisy 20. století byly namísto prosté moudrosti světy pozemským zrakem neviditelných myšlenkových forem okolo Země nahuštěny oním „pokrokem“ a „osvícením“, z něhož právě sklízíme my všichni nyní atmosféru napětí stresu, deprese, zděšení, podráždění nebo také konspirace u každé mimořádnější zprávy, která se dotýká lidí a jejich života na Zemi.

 

   Z toho všeho pak panuje nyní jen hluboký rozpor v nitrech a myšlenkách lidí – na jedné straně narůstá zde vědomí všech možných úskalí a nebezpečí ve výhledech života lidí na Zemi, na druhé straně je zde současně stále zcela nepochopitelná neochota pro přijetí vlastní, osobní spoluúčasti a zodpovědnosti na pozitivní změně těchto výhledů. Zodpovědnost za svůj osobní přístup k životu v duchu čistého, spravedlivého a vstřícného jednání a myšlení vůči ostatním spolulidem i vůči světu přírody. Zodpovědnost tohoto druhu? To se přece pro dnešního pokrokového člověka, oproštěného od všech duchovních hodnot, nehodí!

 

   Je to opravdu zvláštní – svět by se měl změnit k lepšímu. Ano, na tom se shodne většina z nás! Avšak přidat k této změně svůj osobní díl, to je velkou překážkou pro mnohého! V tomto směru se člověk, jakkoliv je jinak vzdělaný, chová často jako nejtupější zvíře – své vlastní chtění a svou vlastní vůli předá k dispozici myšlenkovému světu, jenž mu pak podává již hotové názory a pohledy na život.

 

   Pro příklad vezměme zde otázku zmiňovaného myšlenkového světa, o kterém poměrně často ao- institut hovoří. Tím, že není tento myšlenkový svět potvrzen některou z věhlasných institucí vědeckého zaměření, nemá tento svět pro takového člověka žádné váhy, a je také často důvodem k posměchu. Jakou jistotu má ale takový člověk v tom, že za krátkou dobu nebude moci být díky novým technickým pokrokům právě vědy samotné pojednou tento myšlenkový svět objeven a popsán, a následně i touto vědou uznán? Jen trochu přemýšlejme: cožpak někdo v době středověku tušil něco o tom, že je možné lidský hlas přenášet vzduchem bez hmotného zvukovodu na jakékoliv místo na Zemi? Jakpak by si asi připadal dnešní člověk v tehdejší době mezi učenci a vědátory s tehdejšími znalostmi o světě, kdyby z vlastního přesvědčení hovořil o přenosu zvuku na tisíce kilometrů daleko, a to vše s takovou snadností, že to zvládne každé malé dítě?

 

   Musel by se s útrpností usmívat nad mělkým žvatláním tehdejších učených mužů, kteří si zcela jistě nárokovali své vlastní přesvědčení, že oni již vědí o světě velmi mnoho, a proto jsou si jisti, že přenos lidského hlasu třeba jen na vzdálenost z Prahy do Říma je něčím nemožným, něčím fantaskním a že takovéto úvahy zcela jistě hraničí buď s pomateností nebo s čarodějnictvím.

 

   A se stejným prožitím a poznáním, jaké by měl člověk, který by ve středověku hovořil o možnosti bezdrátového telefonování, se stejným stupněm marnosti pochopení pro většinu dnešních chytrých, vzdělaných a vědecky vysoko stojících lidí, s tímto stejným prožitím hovoří ao-institut o tom, že duchovní stav na Zemi je zcela zákonitě ovlivňován stavem myšlenkového světa lidí, toho světa, který se nachází na jemnější substanci hmoty, a svojí existencí, svojí silou a svým živoucím děním, které se v něm odehrává, ovlivňuje tento myšlenkový svět zpětně stav našeho vědomí, aniž bychom si to my ve svém naučeném způsobu myšlení uvědomovali.

 

   Hovoří-li tedy mnozí konspirativní badatelé o tom, že jsme my lidé manipulováni, že jsme ovládáni, aniž bychom si to uvědomovali, pak v souvislosti se světem myšlenkových forem mají pravdu!

 

   Jsme stále a často velmi silně ovlivňováni ze světa myšlenkových forem a nevíme o tom! Naše myšlenky se odehrávají vždy v přesné stejnorodosti s nejrozličnějšími formami myšlenkové úrovně, na níž jsme naladěni. Jakkoliv bychom se chtěli dnes tomuto spojení vyhnout, vymanit se z něho, tyto zákonitosti nás nepustí! Neboť je to zákonitý děj pro člověka v každém případě držet si spojení skrze záření svého mozku se světem myšlenkových forem.

 

   Tento myšlenkový svět nás dnes ovládá, ačkoliv vše mělo být původně opačně – člověk sám měl být v myšlenkovém světě silným a zodpovědným hospodářem, udržujícím v tomto světě čistotu a pořádek.

 

   Namísto toho nachází se zde v tomto světě myšlenek převážně haraburdí, špína a neřád toho nejodpornějšího druhu! A tento neřád zesílil právě díky množství lidí na Zemi v posledním století, kteří jsou nezodpovědnými ve svém myšlení tak, že se tento neřád nyní sám stal téměř neomezeným vládcem pro miliardy povrchně smýšlejících lidí. Ano, jsme ovládáni! Avšak jsme ovládáni jen zpětně svými vlastními formami a výtvory myšlenek, které jsme vypustili do světa.

 

   Není už ani síly v lidech na rozumové rovině postavit se tomuto světu myšlenek, jenž se dnes již zcela vymkl člověku z kontroly a ve svém znečištění zcela podléhá vlivům temnot, namísto aby sloužil lidstvu jako pomáhající, povznášející oáza Světla.

 

   Už tedy víte, proč je zde tolik deprese, stresu, strachu? A také proč vznikají nové a nové myšlenkové formy nejrozličnějších krizí a nebezpečí globálního druhu? Proč jsou tyto formy krizí šířeny? To proto, že svět myšlenkových forem získává na své vlastní moci a síle tím více, čím je živoucí duševní síla lidí poskytována tomuto světu tak, jak to je nejlépe vhodné k destruktivním záměrům temna, jež myšlenkový svět z velké části ovládlo.

 

   Jsme ovládáni temnem, které jsme ve svých duševních energiích skrze myšlení uvedli v život! Je to však současně zcela prostý, zákonitý děj. Je to dění, odehrávající se přesně podle Pravěčných Zákonů Stvoření. A zákon stejnorodosti to také je, který přesně určuje, kterého člověka bude v blízké době stále více obklopovat světlo nebo temno myšlenkového světa.

 

   Kdo šíří v myšlenkách nedobré, zlé věci, ten je spojen s oblastmi temného druhu, a tyto oblasti nakonec velkou část jeho duševní síly spotřebují tak, že se stane nesamostatným tvorem, odvislým od nejsilnějších forem v myšlenkovém světě. Kdo ale drží si při sobě v myšlenkách světlo, naději a čistotu, ten bude stejnou zákonitostí chráněn dobrodějnými formami takovým způsobem, aby i tím nejhorším možným děním procházel s pomocí a ochranou právě ze strany myšlenkového světa. Skrze tento svět také může být spojen i s úrovněmi nacházejícími se ještě výše ve světlých oblastech díla Stvoření. Tím dostává se mu pak ještě mocnější posily a ochrany.

 

   Duchovní stav lidstva na Zemi nachází se díky většině lidstva, která je závislou na vlivu myšlenkového světa, jenž z devíti desetin nyní podléhá temným výtvorům, zformovaným z myšlenek lidí, tento současný duchovní stav nachází se na stupni velikého propadu k hranici nezvratných změn v životě na Zemi.

 

   Jaká je proti tomu obrana pro člověka jako jedince? Dle zákona stejnorodosti je tato obrana ve skutečnosti velmi prostou a jednoduchou. Změnit se k lepšímu v opravdovosti své nejniternější touhy – být čistým, spravedlivým a laskavým člověkem! Síla ducha – niterného chtění, touhy po dobru, je cestou k překonání všech vlivů myšlenkových forem okolo člověka, byť by se tyto jevily sebesilnější.

 

   Tato cesta je jedinou a stejně tak také je nejjistější cestou k zlepšení sebe sama, svého nejbližšího okolí a následně také i celého světa.

 

   Kdo se vydá cestou touhy po všeobsáhlém dobru ve svém myšlení a jednání, okolo toho se následně rozvine ochrana ze Světla. Takový člověk oprostí se od všeho depresivního a stresového tlaku, jenž jinak bude nyní svírat stále větší zástupy lidí až ke zhroucení.

 

   Jakkoliv je nastavení dnešní společnosti směřující ke stavu, který téměř přesně již odpovídá kolabujícímu, těžce nemocnému pacientovi, téměř zoufalé, je přece možné stát vůči všemu dění s naladěním svého niterného chtění v čistém zachvívání tak, aby na člověku nemusela ještě spolu s ostatními těžkostmi, které ve zpětném dění na Zemi přijdou, doléhat neúměrná tíha depresí a stresů. Ano, je možné se tomuto všemu uchránit! Avšak je to možné jen s čistou a radostnou myslí, která na druhé lidi pohlíží vždy na prvním místě věcně a spravedlivě, bez podezřívavostí a předpojatostí. Kdokoliv si udrží ve svých záměrech a ve svých myšlenkách čistotu, věcnost a spravedlnost, ten získá si ochranu před těžkými psychickými stavy, které jinak v zákoně stejnorodosti postupně dolehnou na všechny, kdo se nechtějí zabývat vlastní zodpovědností za své myšlenky a spojují se ve své náladovosti se vším neřádstvem myšlenkového světa.

 

   Žel, stávající duchovní stav na Zemi naznačuje, že je jen žalostně málo vůle mezi lidmi k tomu, aby se tito změnili k lepšímu ve svém opravdovém chtění. Znamená to tedy, že následkem toho nastoupí na Zemi již velmi brzy prožívání, které povede vzápětí k ještě mnohonásobně silnější panice, stresu, chaosu.

 

   Přitom je něco takového úplně zbytečné, neboť je na tom možné ještě i na poslední chvíli mnohé změnit.

 

   Vše, co se nyní děje, odvíjí se od míry opravdového niterného chtění k lepšímu, zodpovědnějšímu přístupu k životu u každého z nás! Nestojí za to změnit se tak, aby život na Zemi nastoupil konečně trvalý pozitivní směr?

 

   M.Š. v spolupráci s    www.ao-institut.cz