Období: prosinec 2017

Jednou byla celá vesnice udivena vzdáleným hromobitím bouře, která zuřila nad nedalekým pobřežím. Nikdo nechápal, jak taková bouře mohla tak rychle vzniknout, když ještě chvíli před tím nic nenasvědčovalo, že by slunný den mohl být něčím narušen. Yorick byl tou dobou mimo vesnici, když zaslechl divoký ryk živlů. Udiven vyběhl na nejbližší kopec a nad pobřežím uviděl temná mračna, seskupená na poměrně malém okruhu kolem jednoho místa. číst dál

Absolutně nic v přírodě se neděje samo od sebe! Vše v ní je dokonale řízené! No a inteligence, která to řídí byla starověkými národy, ať již Slovany, Germány, Řeky, nebo Římany personifikována a zosobněná do podoby "bohů", jejichž uctívali. Každý z nich měl na starosti celkem konkrétní druh přírodního dění, přičemž dávné národy tuto inteligenci opravdu reálně vnímali a dokázali s ní také komunikovat. číst dál

Thór Yorickovi ukázal: "Pohleď, toto je Valhalla z vašich bájí. Je ale jiná, než jste si představovali. Je to sídlo nás, bytostných vládců, avšak lidé tam běžně přístup nemají. Pouze ve výjimečných příležitostech, kdy je třeba vypravit dolů na Zemi člověka, jenž na sebe vzal nějaké zcela mimořádné poslání, se mu na jistou dobu otevřou brány, ale trvale tu nežije žádný z lidí. Sféry bytostných nejsou pro lidi domovem. Nyní pojď dále." číst dál

Lidé se točí stále jenom dokola, protože se slepě upoutali pouze na hmotné. Jejich zásadní hodnotový omyl se všude kolem nich projevuje hromadícím se bahnem nemorálnosti bezcharakternosti a bezohlednosti. Ale oni jsou slepí a hluší! Nechtějí vidět hlubokou mravní a lidskou devastaci společnosti, ke které přispívají také oni sami svou vlastní honbou za falešnými hodnotami. Ti bohatí přispívají bohatě a ti chudší méně. Každý sám podle svých možností přikládá do stále rostoucího bahna vlastní díl nečistoty. číst dál

Yorick, znejistělý Thórovým přísným a nahněvaným vzezřením, zopakoval svou otázku. Thórovi se zablesklo v očích a hlasem hněvivým jako divoká bouře udeřil na Yoricka. "Já nejsem tvůj sluha, pošetilý človíčku! Nebudu za tebe řešit starosti, do kterých jsi se dostal ty sám, tím, že jsi neudržel svůj hněv na uzdě! A neopovažuj se ještě někdy mým jménem na někoho svolávat zkázu! Svým konáním jsi dokázal, že nejsi ani o píď lepší než ti dva! Zpytuj své svědomí a odvrhni svou pýchu, jinak selžeš ve svém poslání a uvalíš tak na sebe velké neštěstí! To, jak jsi se dnes zachoval, ti v budoucnu tvé poslání už tak ztíží. Snaž se to proto co nejdříve napravit! Nyní jdi a hleď se stát lepším!" číst dál

Jaká byla duchovnost našich slovanských předků před příchodem Cyrila a Metoděje? Je opravdu jen nějakými bájemi to, v co věřili, co uctívali a co považovali za realitu? Kdo byli ve skutečnosti jejich takzvaní "bohové"? číst dál

V dávných dobách, v zemi ležící kdesi na severu, ležela uprostřed divoké, drsné, ale i čisté a krásné přírody vesnice lovců a zemědělců. Stejně tak jako příroda, i lidé zde byli divocí a drsní, přesto, nebo právě proto, si mnozí doposud uchovali určitou vnitřní čistotu. S okolními národy žili povětšinou v míru, ale když byli napadeni, projevovali neobvyklou odvahu a zuřivost v boji. číst dál

Hle, Světlo a Síla velkého, jediného a všemohoucího Boha proudí stvořením! A ty, nepatrný a malý človíček, který si jen zanedbatelným zrnkem prachu před velikostí majestátu Nejvyššího můžeš i přes veškerou svou nepatrnosti stát v záři jeho Světla a v proudu jeho Síly. Pokud jen trochu chceš, mohou tě podporovat, ochraňovat a pomáhat ti. Mohou propůjčit věčné trvání všemu co vytvoříš. Mohou ti přinést vítězství a zdar ve všem, co činíš. číst dál