Období: leden 2018

Pokud se setkáte se stoupenci Véd, ať již původních indických, nebo od nich odvozených slovanských, jejich nápadným společným rysem je tvrdě odmítavý postoj vůči křesťanství. Právě v takzvaném židokřesťanství, jak to oni nazývají, vidí hlavní příčinu všeho dnešního duchovního úpadku a zároveň také příčinu nebývalého rozkvětu lidstvo devalvujícího konzumu a materialismu. číst dál

Lidská bytost má být bytostí citu. Jedině to citové v nás z nás totiž dělá lidi. Proto se skutečný a pravý člověk, to jest člověk citu, vyznačuje srdečností a lidským teplem. Pravý člověk filtruje citem všechny věci kolem sebe, ale i v sobě samotném. A to včetně svého vlastního rozumu. Také jeho rozum musí být prodchnut, polidštěn a zkultivován citem. číst dál

Jako na potvrzení toho, co bylo řečeno, bylo slyšet z hlubin tiché chvění a dunění, hučení a sykot a z trhlin v zemi vystupovaly páry. Hjalfdar zjistil, že to byly tyto výpary země, které zanechávaly podivně tísnivý zápach v jeskyních. Byly to výpary síry a kovů. číst dál

Nízké dobro je dobro egoistické současného typu, zaměřené hlavně na osobní prospěch jednotlivce, který uvažuje pouze v intencích pojmů "já" a "mně". Dobro vyšší, čili dobro skutečné a pravé je dobrem všeobecným, zájmy jednotlivce vysoce přesahujícím, při kterém člověk uvažuje v intencích pojmů "my" a "nám". Ne však úzkoprse, ale v tom nejširším možném slova smyslu! číst dál

Co by snad bez Hjalfdara nemohli dokázat, toho dosahovali nyní věrnou odevzdaností své vlastní osobnosti. A v tom byl okamžik působení pro veškerý lidský rod! Beze slov byly vykonány krátkým, téměř jen tušeným pohnutím vůle veliké činy, které se duchovně a jemnohmotně projevily tak silně, že pozemsky jako své poslední výběžky musely přinést poslední důkazy ve vhodném projevu. číst dál

Duch člověka je jiskra nesmrtelnosti, která se skrývá v každém z nás. Ale pozor! Tato jiskra je pouze potenciálem nesmrtelnosti! Pouze možností jejího rozvinutí, což znamená, že pokud v sobě tento potenciál plně neaktivujeme a nerealizujeme, zahrabeme to nejcennější, co máme. Promrháme totiž svou šanci na dosažení nesmrtelnosti ducha tím, že svůj život promarníme honbou za věcmi druhořadými a podružnými. Za věcmi hmotnými. číst dál

Další příběh ze života a působení připravovatele cesty Hjalfdara v předhistorické době: … Hjalfdar slyšel hlas za hlasem. Celé dny i noci tento vnitřní hlas v něm často duníval jako mocný hlas hromu a jako tón zvonů. číst dál

Žijeme v době maximálního rozkvětu pokrytectví a tento fakt nebude žádnou novinkou pro nikoho, kdo je jenom trochu vnímavý. A jedním z nich je například to, že lidé, kteří svým bezohledným jednáním způsobují jiným zlo se zároveň často staví do role humanistů a dobrodinců. Vždy ale řeší jenom důsledky a nikdy se nezaměří na samotnou podstatu problému. To by totiž znamenalo nutnou změnu chování jich samotných, což dosud nikdo z těchto takzvaných dobrodinců neučinil. číst dál