Žít přítomností. Naše pozemské životy jsou nám dávány proto, abychom v jejich plném prožívání mohli uzrávat v sebe vědomé duchy. Toto vědomí nás musí stále provázet naším životem, abychom jej správně využili a v povrchnosti nepromarnili. Pokud si znovu a znovu budeme opakovat tuto větu, pak pochopíme, že je tedy pro nás důležité každé rozhodnutí, které ve svém pozemském životě učiníme. V tu chvíli si také můžeme uvědomit, že k cíli, který si ve svém životě vytyčíme jako ideál, není možné dojít jinak než jedině čistou cestou. Nelze si myslet, že uskutečnění nějakého činu, který není úplně v pořádku, nám přinese užitek pro naplnění našeho ušlechtilého cíle. Není možné jít životem s myšlenkou, že účel světí prostředky. Tedy, že ušlechtilého cíle dosáhneme za každou cenu. Nebo také, že budeme bojovat za mír. I tato věta si přece protiřečí. To samé je předávat lidem křesťanskou lásku násilím. To samé je hlásat naplňování Božích přikázání a přitom v nenávisti osočovat ty, kdo nejdou s námi. A ještě mnoho a mnoho dalšího.
číst dál