Bez obalu o tom, co se děje ...

USA se snaží vyprovokovat velký válečný konflikt v Evropě, jehož prostřednictvím hodlají zabít několik much jednou ranou. V první řadě tím zlikvidují a odstaví Evropskou unii, jako jednoho ze svých nejvážnějších ekonomických konkurentů a zadruhé tím položí Rusko, které se začíná stavět na nohy. Přesně v duchu rčení: kde se dva perou, třetí vítězí.

Dokonce už současnými sankcemi je postiženo v první řadě Rusko samotné, avšak v druhé řadě také státy Evropské unie, které s ním měli úzké obchodní kontakty. Ekonomika USA je sankcemi poškozena jen minimálně a to znamená, že už teď je pomalu ekonomicky pouštěná žíla Rusku i Evropské unii, z čehož USA pouze profitují.

Ale to samozřejmě ještě není vše! To ještě nestačí! Válečným konfliktem a s ním spojenou rekonstrukci zničené Evropy by mohly USA znovu nastartovat svou ekonomiku, zatíženou 18 bilionů dolarovým dluhem.

V těchto pár výše uvedených větách se skrývá skutečná podstata současného dění, přičemž vše to zdánlivě humánní, zdánlivě demokratické a zdánlivě politicky korektní, co se v souvislosti s ukrajinským konfliktem prezentuje navenek má pouze jeden jediný účel: masírovat veřejné mínění zdáním práva a lidi pomalu připravovat na akceptování nezbytnosti zahájení válečného konfliktu.

Je nepochopitelné a neuvěřitelné, že nejvyšší evropské politické špičky nevidí tuto zákeřnou taktiku USA. Nebo co je ještě horší, velmi dobře o ní vědí a vědomě s ní spolupracují, jdouc tím proti zájmům vlastních národů.

Většina politické elity států Evropské unie jsou totiž pouze loutkami v rukou USA, které prosazují především jejich zájmy a to i za cenu popírání zájmů vlastních občanů a voličů. Jako Jidáš zrazují lid za oněch pověstných třicet stříbrných, aby pod pláštíkem boje za právo a demokracii připravovali předpolí k velké válce na přání USA.

No a vydatnými pomocníky jsou jim v tom především současné média, v nichž působí dva druhy lidí. Prvními jsou naivní hlupáci, kteří sami skutečně uvěřili tomu, že boj za právo, demokracii a svobodu je opravdu tím jediným, o co jde USA a jejich západoevropským spojencům.

Druhou skupinu tvoří zrádci a Jidáši, kteří velmi dobře vědí o co ve skutečnosti jde a kteří vědomě spolupracují na na tom, aby byla veřejnost neustále masírována hezkými řečmi o ušlechtilých ideálech, které právě my v čele s USA zastáváme.

Velká čest všem těm nemnohým výjimkám, které v mediální oblasti odmítají svou spolupráci na účelovém zavádění veřejnosti a její tendenčním manipulováním v souladu s americkými zájmy.

Válka jako prostředek likvidace konkurence a zároveň jako prostředek k nastartování vlastního ekonomického růstu. Tyto jednoduché, prosté a bezohledné záměry USA jsou skrytou podstatou celého současného světového dění. A všechny hezké řečičky kolem toho jsou určeny pouze naivním a hloupým, před kterými má zůstat pravá podstata věcí skrytá.

V souvislosti s ukrajinským konfliktům se například mnoho mluví o proruských separatistech a o agresivní politice Ruska. Kdo však je ve skutečnosti agresorem? Vari ne USA, které prostřednictvím svého propracovaného systému zinscenovaných revolucí stojí v současnosti na hranicích Ruska? Kdo je tedy ve skutečnosti agresorem a kdo agresivně šíří svůj vliv po zemích celého světa? Stojí vari Rusko na hranicích USA, nebo USA na hranicích Ruska?

Určitě nebudeme Rusko glorifikovat. I tam je mnoho špatného a mnoho takového, s čím nelze souhlasit. Tak, jako je tomu v podstatě všude jinde, protože ani v USA není vše jen dobré. Velkou otázkou však zůstává, která z těchto dvou alternativ představuje pro svět menší zlo?

Současnou situaci lze připodobnit situaci, v jaké byl svět během druhé světové války. Tehdy stálo proti sobě hitlerovské Německo a stalinské Rusko. Oba systémy byly zvrhlé, avšak pro svět představovalo mnohem menší zlo právě Rusko. Proto se s ním v těch časech USA spojily, aby společnými silami porazili Německo, představující pro svět zlo mnohem větší.

Jak to vypadá z tohoto úhlu pohledu dnes? Je snad pro svět větším zlem Rusko, které má ve světě pouze dvě základny, nebo je jím USA, které mají základen mnohem, mnohem víc? Je to snad Rusko nebo USA, které ve snaze o mocenské ovládnutí světa, jako i světových energetických zdrojů vyvolává jeden konflikt za druhým?

Irák a Libye jsou toho příklady. Třeba v Iráku se hledané chemické zbraně nikdy nenašli, protože šlo jen o vhodnou záminku, sloužící k legitimnímu zahájení ozbrojeného konfliktu, zatímco ve skutečnosti šlo pouze o ropu. V Libyi tomu bylo obdobně. Kromě toho se tam USA podařilo zlikvidovat jeden z nejvíce prosperujících afrických států v duchu zvráceného ideálu: čím hůře pro jiné, tím lépe pro nás.

Nebudeme glorifikovat Rusko z jeho mnoha chybami a nedostatky, ale je slepým ten, kdo nevidí krvavé ruce USA, které se aktivně angažovali v nesčíslných mocenských a vojenských konfliktech, převratech a zinscenovaných, takzvaných revolucích po celém světě. A to vše za jediným účelem. Aby prosadili své vlastní geopolitické a ekonomické zájmy v daném regionu, nebo státě. Vždy se při tom dbá, aby to navenek vypadalo na prospěch tamního obyvatelstva, ale ve skutečnosti jde všude jen o prospěch USA. A to i za cenu krve a ožebračování celých národů. Jidášske a zrádcovské loutkové vlády, jidášske a zrádcovské média a různé mezivládní organizace, financované USA mají v tomto procesu za úkol přesvědčit obyvatelstvo o tom, že právě tímto způsobem je to správné, dobré, pokrokové a demokratické.

Jednoduše řečeno, právě USA jsou bezohledným agresorům, jakého svět ještě neviděl! A tento největší světový zloděj ve vztahu k Rusku hlasitě křičí: Chyťte zloděje!

Všechny tyto fakta hovoří o jednom jediném, a sice o tom, že v celosvětovém měřítku představuje Rusko mnohem menšího agresora než USA. Hovoří o tom, že Rusko dnes přece jen představuje mnohem menší zlo přesně tak, jak tomu bylo během druhé světové války. Hovoří o tom, že agresivní politika USA nemá hranic a proto se nezastaví ani před novým, velkým světovým konfliktem. Konfliktem, daleko od vlastního území, na kterém se bude dát opět především dobře vydělat.

A v centru tohoto všeho stojí běžný člověk, zpracováván a manipulován takzvaným veřejným míněním, vytvářeným médii, jakož i politiky. Ale nedělejme si iluze ani o tomto běžném a obyčejném člověku, který je až na malé výjimky naplno ponořen do prázdnoty konzumního způsobu života. Tento způsob života přijal bezvýhradně za svůj a snaží se v něm co nejefektivněji realizovat. V jeho rámci se snaží uplatnit svůj osobní egoismus přesně stejně, jako se snaží USA uplatňovat svůj velký a nenasytný egoismus v rámci celé naší planety. V tomto jsou si mnozí lidé vzácné zajedno. V tomto ohledu jsou si podobní, protože uznávají stejné "hodnoty". Pouze možnosti má každý z nich rozdílné. Někdo větší a někdo menší. A právě pro tuto obrovskou, vnitřní a vnější podporu slaví zvrácený systém, prosazovaný USA tak velké celosvětové úspěchy.

 

Pokud se však lidé neprobudí a nepostaví na odpor formou občanských protestů, či jinou vhodnou formou, pak budou vtaženi do velké války. A v ní budou za zdánlivě ušlechtilé ideály svobody, demokracie a mezinárodního práva ve skutečnosti bojovat za bezohledné a vypočítavé zájmy USA.

Přesně tak je tomu dnes na Ukrajině, kde americkým zájmům zaprodaná vláda "legálním" způsobem mobilizuje obyvatelstvo do války, likvidujíc tím svou vlastní ekonomiku namísto toho, aby se dříve, než vůbec nějaký ozbrojený konflikt začal, hledalo řešení za jednacím stolem. USA však nepotřebují dohodu a smír, ale naopak konflikt a prostřednictvím něj záminku k válce.

Již dnes umírají desítky ukrajinských vojáků jménem mocenských a světovládných záměrů USA. A pokud se konzumní a egoistické národy Evropské unie včas neprobudí a nevzpamatují, budou brzy za americké zájmy umírat i oni.

http://kusvetlu.blog.cz/ v spolupráci s M.Š.