Hle, Světlo a Síla velkého, jediného a všemohoucího Boha proudí stvořením! A ty, nepatrný a malý človíček, který si jen zanedbatelným zrnkem prachu před velikostí majestátu Nejvyššího můžeš i přes veškerou svou nepatrnosti stát v záři jeho Světla a v proudu jeho Síly. Pokud jen trochu chceš, mohou tě podporovat, ochraňovat a pomáhat ti. Mohou propůjčit věčné trvání všemu co vytvoříš. Mohou ti přinést vítězství a zdar ve všem, co činíš.
Shlédni proto člověče k Pánu a snaž se být čistý! Snaž se o čistotu a ušlechtilost svého nitra! O čistotu a ušlechtilost svého chtění a svého myšlení, aby čisté Světlo Nejvyššího a Jeho čistá Síla mohli tebou proudit bez překážky.
Aby tak tvé nitro mohla naplnit čistá radost ze života. Aby poté, jsouce naplněn radostí a tichým, hlubokým štěstím, proudila tvá radost, kterou překypuje tvé nitro do všeho, co činíš. Do všeho, čeho se dotkneš. Do všech tvých činů, které budeš konat na chválu Páně, jako přirozený projev vděčnosti za své štěstí.
Tak budeš prostřednictvím svých radostných činů chválit a uctívat Nejvyššího. Tak proměníš celý svůj život v jedinou nepřetržitou modlitbu.
A tuto nepřetržitou bohoslužbu uctívání Páně budeš zcela přirozeně provádět každým svým pohybem, každým svým dechem a každým svým skutkem. Tím se staneš podobným andělům v nebi, kteří svým chvalozpěvem radostných činů bez přestávky oslavují nezměrnou dobrotu Nejvyššího.
Člověče, konání velkých věcí se stane tvým údělem, pokud se rozhodneš svým očištěným bytím postavit do čistoty proudění Světla a Síly Páně, které tě budou podporovat.
Neboť hle člověče, jakým ubohým a prázdným je svět lidí, kteří nestojí v požehnaní proudu Síly a Světla Vládce všech světů. Proto nejsou naplněni jeho štěstím a jeho radostí. Proto nekonají svá díla jemu ke cti.
Konají je jenom ke cti sebe samých! Konají je jenom na slávu sebe samých a ve prospěch sebe samých! A proto se vše, co vytvářejí podobá babylonské věži, s osudem již dopředu zpečetěným.
Pochop přece konečně člověče, že aneb budeš konat velké věci v podpoře vznešené Síly a zářivého Světla Páně, aneb zahyneš pod troskami toho, co si vytvořil pouze ty sám a považoval si to za velké.
Člověče, úplně přece postačí, když ráno vstaneš a uvědomíš si, že prostřednictvím svého čistého nitra a čistého bytí, o které se snažíš, stojíš ve Světle a v proudu Síly Jediného a Všemohoucího. Že stojíš jako voják na bitevním poli čelem proti všemu, co tě očekává. Ať již je to dobré, nebo nesprávně, zkřivené a zlovolné.
Ty se ale nemáš čeho obávat, protože za tvýma zády stojí celá mnoha milionová armáda tobě podobných zde na zemi i v celém obrovském stvoření. Armáda všech bytostí dobré vůle a čistého chtění, stojící v podpoře nepředstavitelné Síly. Síly Moci Nejvyššího!
A tobě člověče stačí pouze kráčet každým dnem ve vědomí této Síly. Před ní se rozestupuje moře! Před ní zachvacuje smrtelná úzkost všechno zlé! Již jen vítězství se stane tvým údělem.
Ty bláznivý člověče, proč nechceš vítězit? Proč nechceš, aby se ti vše dařilo? Proč nechceš, abys byl šťastný? Proč nechceš, abys prožíval opravdu plnohodnotný život?
Ty bláznivý člověče, proč se nechceš stát vnitřně i navenek hodným Světla svým úsilím o čistou a ušlechtilost, aby ses mohl postavil do proudění jeho čisté Síly? Do Síly nepředstavitelné Moci, která stojí za všemi bytostmi dobré vůle a čistého chtění?
Člověče, proč padáš, zraňuješ se, trpíš a žiješ uzavřen sám do sebe ve svém egoismu, bez podpory moci Světla Nejvyššího?
Člověče, proč takto živoříš? Proč chceš zůstat stále uvězněn v malosti vlastního já? Proč se nesnažíš stát velkým skrze velikost Já Nejvyššího? Skrze velikost onoho nezměrného Já Jsem?
Proč kolem sebe stále stavíš zdi vězení chladné racionality, egocentrismu a materialistické omezenosti? Zdi v nichž zůstáváš po celý svůj život uvězněn? Proč je nezbouráš a nenastoupíš cestu rozletu ducha k Světlým výšinám?
Proč ses nechal tak zotročit svými chybami, nedostatky, nectnostmi a náklonnostmi? Proč se neusiluješ stát svobodným, hrdým, čistým, spravedlivým a ušlechtilým, stojícím tak v záři Světla přízně Nejvyššího?
Jak vůbec můžeš člověče takto žít? Jak vůbec můžeš upřednostňovat neplnohodnotní bytí před jeho plnohodnotností? Jak si vůbec mohl vyměnit pravé hodnoty za život bez jakýchkoliv vyšších a vznešenějších hodnot? Jak vůbec můžeš tímto neuvěřitelně nízkým "hodnotám" obětovat všechno své životní snažení? Jak můžeš opovrhovat velikostí a upřednostňovat malost?
Člověče, vše máš ve svých rukou pouze ty sám! Na tobě záleží, co uděláš se svým životem a kam jej nasměruješ. Zda k výšinám ducha, nebo do nížin lidské malosti.
Člověče, Pan všech světů tě nepotřebuje a proto se ti nebude prosit. On byl, je, bude a zůstane Velkým i bez tvé přízně!
Člověče, Pan nepotřebuje tebe, ale ty potřebuješ Jeho, aby ses prostřednictvím Jeho velikosti mohl i ty stát skutečně lidsky velkým. Aby si nakonec nemusel bídně zahynout ve své směšné egocentrické malosti, která tě tak zoufale odděluje od skutečné Síly a pravého Světla. Od Síly a Světla nejvznešenějšího Boha, bez kterého nejsi absolutně ničím!
http://kusvetlu.blog.cz/ v spolupráci s M.Š
2024 ©