Drahý synu, naplňuje mne cit vřelé radosti z toho, že prostřednictvím tohoto psaní mohu alespoň na okamžik "přeletět" Atlantický oceán, který nás fyzicky dělí, a zprostředkovaně Ti přiblížit to, co mě v hloubi duše právě zaměstnává. I když tento list může jen částečně nahradit význam osobního setkání, přece může být jedinečným nositelem citů, a proto věřím, že budeš otevřený jejich působení. Pokusím se být výstižný a upřímný. Snad mi tak lépe porozumíš a vycítíš nezištnost mého úmyslu.
Proč Ti tedy píši?
V posledním období jsem se snažil lépe zorientovat ve stavu společnosti, jejíž součástí je každý z nás. Avšak tentokrát nejen po stránce duchovní, o níž víme, že je nesmírně zanedbávaná, ale také po stránce pozemské, která výrazně ovlivňuje kvalitu i celkové možnosti našeho praktického života. Tímto pozorováním a zkoumáním jsem směl poznat několik vážných, ba až varujících okolností, které mohou zásadně v krátkém čase život každého z nás změnit k nepoznání.
Prosím, každou větu si přečti pozorně, a sám ji domysli do důsledků. Jen tak mě správně pochopíš.
Celkové zřízení společenského života lidí ve všech zemích světa se navenek jeví bezproblémové a soběstačné, jako by bylo vybudováno v souladu s Boží Vůlí, avšak ve skutečnosti je založeno na důmyslné a bezcitné vypočítavosti nadnárodních monopolů a na závislosti tzv. slabých na silných. Ano, závislost je ten pravý výraz, který je jmenovatelem zdánlivého pokroku společnosti. Všechen společenský život se proto podobá dominu, kde když svalíme první kostku, začnou za ní nezadržitelně padat v řadě za sebou i všechny ostatní, až do té poslední. To způsobí, že v krátkém čase se celá stavba domina, která je ještě nyní navenek zdánlivě pevná a stabilní, sama doslova sesype.
Co je tou "první kostkou" domina naší společnosti? Odpověď není třeba dlouho hledat: je jí právě světová ekonomika, založená na obchodu a finančním profitu. A co ovlivňuje světovou ekonomiku, obchod a profit více než ropa, bez které by současný život nebyl možný? Vždyť z ropy se vyrábějí hlavně pohonné látky.
Její nedostatek by například jen v samotném potravinářském průmyslu způsobil, že ceny surovin by musely vzhledem ke zvýšeným nákladům na jejich výrobu a přepravu několikanásobně stoupnout, a staly by se pro lidi nedostupné. Mnohé potraviny by dokonce ani nebylo možné vyrábět a balit, protože plastové obaly (například PET lahve sycených nápojů) se v převážné míře vyrábějí rovněž z ropných produktů.
To by mohlo způsobit kolaps, protože majitelům hypermarketů, kteří se již obchodováním finančně dobře zabezpečili, by se nevyplatilo tyto málo výnosné obchody udržovat dále, a tak by je, pokud by neviděli možnost dalšího výdělku, ze dne na den zavřeli. Protože však malé prodejce předtím stihli obchodně předběhnout a převážně zničit, lidé by náhle začali trpět nedostatkem a rozmohlo by se násilí. O jiných okolnostech spojených s nedostupností ropy ani nemluvě.
Na této situaci je vážné především to, že může nastat velmi rychle. Stačí například, aby v některé oblasti, kde se ve velké míře těží ropa (Irák), došlo k živelné katastrofě nebo vojenskému konfliktu, a ceny ropy se mohou zvýšit natolik, že společnost, plně závislá na ropě, by její nedostupnost nedokázala unést a naznačený scénář kolapsu by se stal skutečností.
Současné zásoby vytěžené ropy pokrývají denní spotřebu světa asi na 12 dní, a právě Amerika je jejím největším spotřebitelem. Dokážeš si představit, co by to pro Tebe znamenalo, kdyby novou ropu nebylo možné nadále těžit, nebo by došlo k jejímu výraznému nedostatku?
Je pravda, že ropy je v zemi ještě dost, ale její převážná část je současným těžebným podmínkám nedostupná. Když dojdou zásoby, které jsou dostupné současným technologiím, bude možné těžit ji jen novými, neporovnatelně dražšími technologiemi. Co by to znamenalo pro společnost vzhledem k neporovnatelně vyšší ceně ropy, to si jistě dokážeš sám domyslet.
Drahý synu, v současnosti by měl každý myslet na to, že když večer uléhá s pocitem jistot, které budoval celý život, tak již zítra, když se probudí, mohou tyto jistoty patřit k nenávratné minulosti. To samé samozřejmě platí také o přepravě mezi městy a státy, která, přestože je dnes dostupná, brzy může být jen výdobytkem nejbohatších. Obzvláště, jde-li o přepravu mezi kontinenty, kde je transport vzhledem ke spotřebě pohonných hmot několikanásobně nákladnější.
Všechno, co máme a na co spoléháme, je dočasné a velmi lehce a rychle zničitelné. Prosím, mysli na to stále a zařiď si podle toho svůj život po všech stránkách. Stále totiž platí, že štěstí přeje připraveným.
S láskou a očekáváním Tvého příchodu domů
Tvůj otec