O tom, jak neposkvrněně počít, jak nezemřít a jak se nedat zotročit

Začněme neposkvrněným početím. Jde o nezbytnou podmínku pro zrození kvalitních jedinců a kvalitní mladé generace na náš svět. Neposkvrněné početí není totiž něco, k čemu došlo jen výjimečně a jedinkrát. Naopak, bylo to ukázání cesty a způsobu, jak můžeme pozvednout život na Zemi. Tento ideál může dosáhnout každá žena. Musí ale splnit dvě podmínky. První je početí z čisté lásky a druhou je její vědomí, zaměřeno směrem k Nejvyššímu. Přesně tímto způsobem totiž počala Marie Krista a přesně takto by měli přicházet na svět také všichni lidé.

První požadavek, čili čistá láska, může být splněna poměrně snadno mnohými, hluboce se milujícími páry. Horší je to však už s druhým požadavkem. A sice, s vroucím pohledem upřeným ke Stvořiteli, který většině žen, ale také mužů dneška chybí. A chybí jim nejenom při plození, ale prakticky při všem, co ve svém každodenním životě konají.

No a právě na tento druhý, tak těžko lidmi splnitelný požadavek se nyní zkusme trochu hlouběji zaměřit, protože jeho splnění je schopno propůjčit nejen plození, ale absolutně všem věcem kolem nás úplně jiný rozměr. Rozměr, schopný přinést světu mnohem vyšší osobnostní kvalitu mladé generace a zároveň propůjčit mnohem vyšší kvalitu všem věcem kolem nás.

Absolutní většina lidí naší planety je upřena především na věci hmotné a na výhody a požitky, které jim hmotné věci přinášejí. Jedině toto plně pohlcuje jejich vědomí a myšlení.

Aniž by to oni sami tušili, se však tímto způsobem stávají otroky materie. Otroky hmoty, protože jejich myšlení a vědomí je jí absolutně zotročeno. V jejich myšlení a vědomi už totiž nemá místa vůbec nic, co by materii a s ní spojené materialistické zájmy v něčem přesahovalo. O těchto hodnotách jasně svědčí absolutně všechny rozhovory mezi lidmi, které si kdekoliv náhodně vyslechnete.

V Listech apoštolů, v ostrém protipólu se standardním jednáním pozemských lidí se však nachází jedno velmi zvláštní doporučení v tomto smyslu: "Kupujte, jakoby jste nekupovali, prodávejte, jako byste neprodávali a pracujte, jako byste nepracovali."

Čili dělejte všechny věci tak, jako byste je nedělali. To znamená, buďte nad nimi! Mějte nad nimi nadhled, protože jinak vás pohltí! Jinak vás spoutají! Jinak vás zotročí! A tím vás poskvrní!

Být nad věcmi a konat je tak, jako bychom je nekonali, tělesně se spojovat tak, jako bychom se tělesně nespojovali a tím pádem bylo naše tělesné spojení bez poskvrny, je možné jedině tehdy, pokud je náš vnitřní zrak silně a mocně nasměrován ke Stvořiteli.

Neboť tak, jako Slunce, nacházející se vysoko nad našimi hlavami dává světu teplo, světlo a tím pádem život, tak i Stvořitel, nacházející se vysoko nad vším tvorstvem je původcem života, který vytvořil a který ustavičně udržuje. A proto má k němu směřovat elementární úcta a vděčnost od každého vědomého tvora, který žije v jeho stvoření. Tedy také od člověka! A tato nejpřirozenější věc, jaká vůbec existuje, by nám sama o sobě zcela přirozeně poskytla i potřebný nadhled nad materií.

Lidé však nemají ani vděčnosti, ani úcty ke Stvořiteli! Tím ale automaticky ztrácejí potřebný nadhled, co se projevuje tak, že materiální věci a požitky se jim stávají vším.

Absencí nezbytného nadhledu se stávají otroky věcí a poskvrňují se jimi! Poskvrňují se chamtivostí, bezohledností, podvodem, lží a nespravedlností při jejich nabývání. A ve svém stavu, bez úcty plného a vděčného pohledu, nasměrovaného ke Stvořiteli se také poskvrňují nízkými pudy a smyslností při tělesném spojení.

A proto také téměř nic, co v současnosti lidé dělají, nemá požehnání Shora. Jsou to pouze čistě lidská díla, bez požehnání Páně, která i kdyby byla jakkoli velká, nečeká nic jiného, než osud pyšné babylonské věže.

Neboť jak naši předkové moudře říkali: "Marné každé namáhání, kde není Boží požehnání."

Proto člověče lehej, vstávej, pracuj, raduj se, ale také snášej všechny své strasti s díkem a úctou ke Stvořiteli. Jen tak se staneš pánem nad materiálními věcmi a nestaneš se jejich otrokem. Jen tak neposkvrníš své bytí nízkostí, kterou se nevyhnutelně poskvrňují ti, co vidí vrchol všeho pouze ve hmotě a hmotných požitcích. A proto, kvůli jejich dosažení, nejednou nepohrdnou ani podvodem, ani lží, ani nespravedlností, ani nečestností, ani podlostí.

Ty však člověče, vzhlížej v úctě, v bázni a s díkem k Nejvyššímu, abys měl dostatečný nadhled nad věcmi a svou chtivostí po nich si neposkvrnil svou duši!

Člověče, kupuj proto, jakoby si nekupoval, prodávej, jakoby si neprodával a pracuj, jakoby si nepracoval.

Zkoušej to neustále, protože nakonec, když přijde tvůj čas, měl by si dokázat také zemřít, jakoby si neumíral. S pohledem upřeným k Pánu by ses měl dokázat v hodině vlastní smrti povznést nad své umírání a tím ho přesáhnout. Pokud to totiž dokážeš, stane se ti to realitou! Stane se ti realitou tvé další, pokračující bytí v blízkosti Páně, v jeho království nebeském.

Pokud však chceš člověče toto jednou dokázat, uč se upírat svůj vnitřní zrak v úctě a vděčnosti ke Stvořiteli, aby se ti to stalo naprostou samozřejmostí. Naprostou samozřejmostí také v exponované chvíli vlastní smrti, protože pak opravdu dokážeš zemřít, jakoby si neumíral. Tak se staneš vítězem nad smrtí a překonáš vlastní smrtelnost, protože pro toho, kdo se naučil upínat své vědomí k Nejvyššímu přece žádné smrti není. Neboť Pán je život! Život věčný, pulzující, burácející a překypující!

Smrt je proto jenom pro ty, kteří kupovali, jakoby kupování bylo vším!

Smrt je jenom pro ty, kteří prodávali, jakoby prodávání bylo vším!

Smrt je jenom pro ty, kteří pracovali, nebo nutili pracovat jiných, jakoby jedině práce byla vším!

A proto, když budou umírat, bude také umírání pro ně vším! Jejich duše a jejich vědomí bude do něj plně vtaženo tak, jak byly oni během celého svého života plně a bez nadhledu vtaženi pouze do materiální reality.

A proto se nakonec pro ně jejich smrt stane nejen smrtí fyzického těla, ale také smrtí duše a celé jejich vědomé osobnosti! Osobnosti, která se nenaučila vzhlížet s úctou a vděčností ke Zdroji všeho Života, čím sama sebe od tohoto Zdroje odřízla, protože hmotné věci a požitky byly pro ni mnohem důležitější, než Zdroj bytí samotného a nejvznešenější Původce všech věcí. Věcí, které jsou tu pro nás a jsou nám k dispozici, avšak v žádném případě nesmíme dopustit, aby nás zotročily tak, jak jsou jimi až pod lidskou důstojnost zotročení dnešní lidé.

http://kusvetlu.blog.cz/ ve spolupráci s M.Š