Proč řešíme věci, které jsme zde na Zemi původně nikdy řešit neměli?

Pozemský život! Scéna od začátku až do konce naplněná formami nejrozmanitějšího druhu. Doslovně přeplněná až k prasknutí! Od svého nejútlejšího dětství jsme vystavěni vlivům všech nejrozličnějších forem, vytvářejících životní styl dané etapy lidské společnosti. Tyto etapy jsou trvale v pohybu a, následujíce jedna druhou, vytvářejí viditelné i neviditelné vymezené hranice společného života zde na Zemi. Formy jednotlivých etap svědčí jako jedna veliká nezpochybnitelná výslednice o směru a úsilí většinové části lidské společnosti každého daného období. Kam se lidstvo posouvá svým chtěním, takové jsou i všechny nejprve neviditelné a následně také i všechny viditelné formy, které nás obklopují.

A co to vše vypovídá o dnešní době, v níž žijeme zde na Zemi? Spějeme ke stále větší mnohočetnosti a složitosti. Tím, jak přibývá forem okolo nás, ztrácí se však současně i původní dřívější hloubka těchto forem, ztrácí se jejich původní síla a význam v životě člověka. Kvantita vzrůstá na úkor kvality!

S kvantitou přichází nutně povrchnost, mělkost a zvláště prázdnota, lpící na všem okolo nás. Z viditelných forem okolo nás s každým dalším dnem ztrácí se opět větší díl moudrosti, poznání, a spolu s tím mizí i opory, které potřebujeme nacházet právě ve formách okolo nás, abychom si směli udržovat pozitivní naladění, důvěru v existenci pevných principů, které potřebujeme jako zábradlí u příkrého schodiště, po kterém je nám dáno životem stoupat.

Toto pomáhající zábradlí však povrchnost, parazitující na povrchních formách kolem nás, demontovala a odhodila stranou jako zdánlivě překážející a brzdící.

Mělkost forem dolehla na nás ve své kvantitě ze všech stran. Množství zákonů a paragrafů je takového druhu, že zároveň s nimi mají být současně ustanoveny desetitisíce výjimek, které principielně popírají tyto zákony v jejich původním smyslu.

Množství informací z médií hrne se okolo nás jako nezastavitelný proud nabobtnalé dusící hmoty, která ve skutečnosti je jen stále dokola stokráte, tisíckráte přemlácenou slámou.

Film, literatura a umění jako celek množí se stále rychleji s periodicitou myších vrhů. Jejich stejně tak krátká životnost obnažuje většinou jen vnitřní prázdnotu a plytkost. Blaze všem ojedinělým výjimkám!

Ve své mnohosti ztratily společenské formy, které nás obklopují, veškerou svou dřívější hloubku a význam. Není již proto možné čerpat z těchto forem přirozenou posilu a občerstvení k duchovnímu vzestupu. Vzestupu, který je ve skutečnosti pro nás tím nejdůležitějším, proč jsme zde na Zemi.

Namísto pečlivého a zodpovědného zacházení s původními čistými formami vytvořili jsme zde na Zemi my lidé v průběhu posledních staletí směsici, která nás nyní hrozí svým obsahem zcela pohltit a otrávit tak, že nezbývá nám více sil pro hledání prostých a pevných principů, umožňujících získání moudrosti a nadhledu.

Tam, kde se prosekáme s vypětím všech sil o centimetry kupředu, vytvoří se vzápětí opět jen nové a nové formy, vzniklé ze zmateného lidského působení ve hmotě.

Veškerá činnost médií, jakkoliv se jeví milionům lidí jako pomáhající v jejich životě, je jen omíláním již zmíněných a obsahově vyvanutých forem, které jen měsíc od měsíce nabývají na četnosti, měníce přitom sice svůj vzhled, tvar a barvitost, nikdy však neobsahují skutečný základ smyslu života. O smyslu poznání pravého důvodu existence člověka na Zemi není hovořeno v médiích nikdy!

A protože sami vydavatelé a provozovatelé médií velmi dobře vědí o prázdnotě svých produktů, sahají pak stále častěji k extrémnosti forem za účelem zaujmutí. Zběsilost, která se v tom rok od roku stále více ukazuje, naznačuje zároveň, že se s jistotou blížíme k vrcholu, kdy původní moudrost o životě bude už zcela rozervána na ty nejmenší kousky a střípky, z nichž pak brzy zmizí i ty poslední krůpěje etiky a lidské důstojnosti.

Tento závěr ale pravděpodobně s sebou strhne i všechny ty lidi, kteří na dnešních mediálních a společenských formách myšlenkově visí jako na jediném zdroji výkladů o životě a světě.

Stejně tak jako to bude překvapující pro miliony, které se pak budou tázat "proč nám dříve nebyla řečena v televizi a v novinách Pravda?", stejně tak jeví se to vše ještě dnes jako nepochopitelné, protože Pravda - vědění - poznání jsou dosažitelné na Zemi pro každého z lidí i dnes, teď, v této chvíli.

Jen se jeví mezi onou divokou mnohočetností všech dnešních forem jako neatraktivní, nenápadně a jednoduše vyhlížející stavby z prostého materiálu. Slova, jako je Stvoření, Zákony Stvoření, Pravda, Světlo, Boží Vůle, Bůh, jeví se dnes méně hodnotnějšími, než cokoliv jiného.

Ve skutečnosti však z pravého vědění, z vědění o souvislostech mezi těmito pojmy, nezmizelo dodnes ani to nejmenší, co je v nich obsaženo. Každý z těchto pojmů vnáší do světa zde na Zemi pro člověka nepochopitelnou sílu a povznesení, jen musí být správným směrem nalezeno ono zachvívání v nich obsažené, zachvívání, které současně přináší pevnost a jistotu pravého vědění.

Kvalitu moudrosti můžeme nacházet jen v tom nejprostším zachvívání čistých forem. V mnohosti a pestrosti musíme se pak namáhavě přehrabovat stejně tak, jako když se hledá zlato v již několikrát přebrané hlušině. To, že je to pro největší část lidí stále těžší a beznadějnější, ukazuje, jak dnešní formy ve společnosti lidí převážně duchovně unavují, místo toho, aby přinášely občerstvení.

Člověk, který chce ve svém životě nalézt pevnou půdu pod nohama v touze poznat smysl života a tím východisko toho, proč zde vůbec žijeme, měl by se nejprve naučit dívat skrze formy do jejich původního základu.

Tím zesílí se schopnost vyhýbat se formám, které podobny divoké zvěři jen číhají na toho, kdo se jimi bude zaobírat pro jejich zevnějšek. Žel, takových lidí je nejvíce! Stále znovu a znovu tito lidé přijímají formy vytvořené druhými, aniž by přemýšleli o tom, proč a za jakým účelem byly tyto vytvořeny.

Kdo touží po získání opravdového vědění o životě, musí se naučit správně rozlišovat mezi nabídkou všech okolo něho proudících forem. Zjistí tak, že devět desetin dnešních forem je úplně zbytečných.

Jsou zde vytvořeny jen v neznalosti anebo také z úmyslného klamání těmi, kteří chtějí druhé lidi olupovat o čas, peníze a sílu, která je právě tolik potřebná pro bdělost na cestě k duchovnímu postupu vzhůru. Formy, tvary, zvuky, obrazy! Obklopují nás zde na Zemi od našeho narození až do pozemského konce. Měli bychom se naučit správně se mezi nimi orientovat neboť dar života, možnost žít zde na Zemi, je něčím nesmírně cenným, hodnotným, co nesmí být vyplýtváno v bezcennosti a jalovosti. Plnocenné - vědoucí bytí člověka zde na Zemi otevírá právě cestu pro další postup ke Světlu, k úrovním, v nichž pomíjivost a prázdnota neexistuje. Formy, které jsou v úrovních Světla, jsou ve své oblažující a občerstvující nádheře věčné. Kdo je schopen si to položit jako měřítko vedle forem zachvívajících se nyní zde na Zemi, ten zcela jistě změní rychle svůj přístup k životu.