Ve vícero kapitolách seriálu o lidské společnosti jsme již hovořili o razantní a nečekané změně lidské společnosti, kterou v blízké době budeme procházet. Zmiňovali jsme se již také o tom, jak v souvislosti s nárůstem cen za energie dojde k proměně životních priorit v případě každého člověka. Přestože v náznaku byla zmíněna většina oblastí lidského života, které se zmíněné změny dotknou, je přirozené, že v dnešním čase dočasného užívání životních standardů západního typu se čtenáři jen těžko vciťuje do situací, které však s největší pravděpodobností nadejdou v horizontu několika málo let.
Jednou z těchto oblastí, ve které si při nejlepším úsilí nedokážeme udělat dostatečně správnou představu o budoucím životě v lidské společnosti, je doprava a s ní spojené cestování. Dnešní způsob cestování je ve srovnáním s tím, co budeme v blížícím se výhledu let prožívat, možné nazvat jako způsob toho nejluxusnějšího užívání nejvyšší třídy všeobecně dostupné pohodlnosti a rychlosti.
Energetický otřes, který přeběhne v podobě několika vln narůstajícího nedostatku v dostupnosti fosilních paliv okolo celé planety Země, vyvolá kolaps v současném způsobu dopravy, a to jak dopravy nákladní, tak zejména i dopravy osobní. Kdo přemýšlí a uvažuje trochu více do hloubky, již nyní může odhadnout, jak zásadním způsobem změní se dostupnost mnoha našich dnešních každodenních cílů při navyklém způsobu dopravy.
Zcela zásadním způsobem změní se pro velkou část dnešních obyvatel dostupnost již samotného denního zaměstnání, a to tím, že nejprve stane se každodenní cestování dopravou do zaměstnání neúměrnou finanční zátěží, aby následně spolu se zkolabovanou osobní dopravou stalo se zcela nedostupným. Prioritu, a tím i o něco delší existenčnost, získá si od určité doby jen nákladní doprava, a to zejména doprava zajišťující přesuny zboží pro základní životní potřeby obyvatelstva. Dále pak bude prioritní zajištění bezpečnostních a lékařských složek. Největší část dopravy zmiňovaných položek se také přesune na železnici, která jediná bude schopna dlouhodobě odolávat nečekaným ekonomickým změnám, které se blíží.
Zaměstnání dostupná z místa bydliště pěšky či ještě cyklistickou samoobslužností stanou se těmi nejcennějšími.
Spolu s energetickým otřesem dnešní nadstandardně využívané dopravy všeho druhu bude však také citelně zasaženo odvětví, které se obecně nazývá turistickým průmyslem. Tato obrovská, v posledních více než šesti desetiletích nebývale rozbujelá oblast využívání volného času v lidské společnosti bude dramaticky zasažena na samém počátku narůstající energetické krize. Doslovně se zhroutí již při druhé vlně zlomového zdražování fosilních paliv.
Turistický ruch přesahující rámec lokálního rozměru, tedy především turistický ruch vybudovaný na současném běžném přeshraničním, celoglobálním cestování obyvatelstva Země, bude utlumen s nečekanou rychlostí, která by se ještě dnes jevila nemožnou podobou té nejbujnější fantazie nějakého pesimistického škarohlída. Utlumení turismu, které tak nastane jako druhotný projev nečekaných změn v lidské společnosti, však nebude mít jen negativní ekonomické dopady, nýbrž přinese současně jako jeden z pozitivních jevů nebývalé zklidnění v oblastech, které jsou doposud trvale přetěžovány turistickou migrací obyvatelstva. Toto zklidnění se již v následných letech projeví jak v přírodním, tak také i v určitém smyslu ve společenském ustálení všech států a oblastí, které dnes doslovně "žijí z turismu".
Při úvaze, že v počátečních letech po proběhlých zásadních společenských změnách, tak jak jsme se o nich zmiňovali zejména v 8. kapitole, nadejde stav, kdy celé lokality z oblastí jednotlivých států stanou se lidmi téměř neobývanými v rozměru větším, než to bude umožňovat potravinová soběstačnost a řemeslná svépomoc místních obyvatel. To znamená, že celé pásy oblastí budou lidskou společností dočasně nezatěžovanými více než v nejnutnějším, z hlediska přírody seberegulačním, rozsahu. Obnovení a vzestup přirozeného přírodního bohatství v daných oblastech bude možné nazvat doslovným regeneračním mezičasem, poskytnutým milostivě Zemi ke znovuzrození. V rámci tohoto vzkříšení přírodních sil lze očekávat jako přirozený následek znovuobjevení přirozeného přírodního bohatství Země i v oblastech, které jsou v současnosti zatěžovány přemírou lidského účinkování, a to zejména účinkování, které nehledí na nic jiného než na vlastní sebeuspokojení a zábavu.
Obroda, která nadejde v rámci nového působení přírodních sil a přírodních bytostí, přinese nebývale zrychlené ozdravení Země, a to ve směrech, které jsou dnešní vědou nahlíženy jako naléhavě vyžadující regeneraci pro návrat k ideálu v trvání v řádech staletí či dokonce tisíciletí.
Umenšení tlaku vycházejícího z negativního myšlenkového naladění lidského ducha, jenž zatahuje s sebou do všech koutů Země záchvěvy citů a myšlenek, které jsou pro veškerý ostatní život rušivými, ba dokonce ničivými, toto umenšení tlaku, které vyplyne přirozeně absencí takovýchto obyvatel Země, přinese nebývalý rozkvět v regeneraci sil veškerého přírodního života právě v oblastech dnes nejvíce zatížených zejména turistickým ruchem - tedy lidskou činností, která nebyla nikdy chtěnou, aby se rozrostla do neúměrnosti stávajícího rozsahu.
Omezení energetické dostupnosti cestování mezi jednotlivými zeměmi a kontinenty bude přirozeně svázáno mimo jiné s omezením letecké dopravy, která se stane jako jedna z prvních finančně nedostupnou většině obyvatel Země, aby následně se ztrátami byla ukončena z více než devíti desetin dnešního rozsahu. To samozřejmě také přinese nečekané pročištění ovzduší Země. Větší prostupnost atmosféry umožní větší příliv nejen slunečních paprsků, ale také umožní přitékat k Zemi zejména světelným spektrům od mnoha jiných, doposud neznámých světelných těles ve vesmíru, jejichž přítomnost a následný účinek je nesmírně důležitý pro zdravou práci v přírodních silách Země.
Možno tedy říci, že i zde bude platit ono známé rčení, že všechno zlé je pro něco dobré!
Počáteční sociální a existenční problémy mnoha obyvatel Země, kteří získávají obživu v odvětvích lidské činnosti, která budou zasažena energetickými otřesy v blízké budoucnosti, budou přes všechny průvodní problémy stále více a zřetelněji vyvažovány sílícím ozdravěním přírodního života na Zemi.
To ruku v ruce bude přinášet stále zřetelnější poznání pro celou lidskou společnost v tom, že jedině zaujmutím správného místa v koloběhu života na Zemi smí si také vyzískat příslib ozdravění i každý člověk sám za sebe, jenž nalezne smysl života jako duchovní bytost. V řádu několika generací se to nakonec také podaří. Síly v Pozdějším Stvoření, které jsou za tím účelem již nachystané, dovedou s moudrou přísností lidské pokolení na Zemi na místo, které mu je již od počátku vesmíru zde ve hmotě správně vyhrazeno. Pak teprve lidé poznají, jak ještě dnes je jejich jednání bláhovým a nezodpovědným - ve skutečnosti zcela nehodným lidského duchovního druhu.
2025 ©