Tisíciletá lidská zkušenost, podepřená racionalitou rozumu říká, že po vodě se chodit nedá. Že je to absolutní nesmysl. V evangeliích se však píše, že když budeme mít silnou víru, můžeme po ní kráčet tak, jako kdysi Petr.
Člověk má tedy na výběr dvě možnosti, a je jen na něm, které uvěří. Zda uvěří realitě Ducha, nebo realitě racionality a hmoty. A v co uvěří, za co se vnitřně postaví, to se pro něj opravdu stane realitou.
Proč o tom mluvíme? Ne proto, abychom se naučili chodit po vodě, ale proto, že tyto skutečnosti mají mnohem širší význam. Mají zásadní význam pro celé naše bytí a jeho základní hodnotovou orientaci.
Onen zásadní význam spočívá v naší volbě mezi realitou Ducha a její hodnotami, nebo mezi realitou materie a její hodnotami. A každý z nás, stojíc mezi těmito dvěma realitami a jejich hodnotovými systémy, se svou vírou a svým přesvědčením přiklání k jedné z nich.
Ale pozor! Jedna z nich je vysloveně omezující, a proto formující z člověka bytost omezenou. Pokud se totiž přikloníme k realitě hmoty a jejím hodnotám, pokud se přikloníme k rozumové racionalitě, která vychází z materiální reality, toto všechno vytěsňuje na okraj a potlačuje realitu Ducha.
Pokud se ale přikloníme k realitě Ducha, tato nevylučuje realitu hmoty, avšak stojíc nad ní, ji dokáže vládnout a dokáže ji ovládat.
Hodnotami reality hmoty jsou peníze, majetky, moc, sláva, kariéra, konzum a užívání si. Hodnotami reality Ducha jsou spravedlnost, čestnost, dobro, ušlechtilost, ohleduplnost a čistota. A jedině na tobě člověče záleží, kterou z nich si vybereš, za kterou se postavíš a jejíž hodnoty budeš uznávat a naplňovat. A to, co sis vybral, se stane nakonec tvým osudem! Osudem dočasného blaha v realitě hmoty, po kterém přijde fyzická, a nakonec také duchovní smrt. Nebo osudem nehynoucího bytí v realitě Ducha, jejíž hodnoty dobra, lásky a spravedlnosti nikdy nezahynou a zůstávají věčné i tehdy, když se zhroutí celý hmotný vesmír.
Co si tedy člověče vybereš, to se stane tvým osudem. A aby ti byl tento výběr co nejvíce usnadněn věz, že si ve skutečnosti vybíráš mezi životem a smrtí. Mezi životem ve věčnosti Ducha a mezi smrtí v dočasnosti hmoty. Vše tedy zvaž a vyber si dobře!
PS. Když někdy navštívíte nějaký vodní tok nebo jezero, zkuste přijít až k samému okraji vody. A zkuste pokračovat v chůzi po vodní hladině.
Uvidíte, jak se v tom momentě ve vašem nitru vzbouří všechno to rozumově racionální a bude se vás snažit všemožně přesvědčit, že se to nedá a že jste blázen, když o tom vůbec uvažujete. Že jste blázen, pokud vůbec připouštíte tuto možnost.
Tato možnost je však reálná přesně tak, jak je uvedeno v evangeliích. Ale ta bouře, která začne zuřit uvnitř vás před prvním krokem po vodní hladině, bude pro vás jasným svědectvím toho, jak moc a jakým zásadním způsobem si to rozumově racionální v nás zotročilo naši osobnost. Jak nás připoutalo ke hmotě a k tomu, co se fyzicky dá, nebo nedá.
Bude to svědectvím, jak to rozumově materialisticky racionální v nás nechce za žádnou cenu dopustit, abychom se osvobodili z jeho područí a v neochvějném přesvědčení a pevné víře v moc Ducha se nestali skutečnými pány nad hmotným světem.
http://kusvetlu.blog.cz/ ve spolupráci s M.Š
2024 ©