Jelikož značná část Slováků se neúčastnila prvního kola prezidentských voleb, ti, co se zúčastnili patří mezi zodpovědnější část národa. Avšak mnozí z nich, zejména voliči Štefana Harabina, jsou rozčarovaní z jeho neúspěchu a nehodlají se účastnit druhého kola. Jsou totiž toho názoru, že už je v podstatě jedno, zda bude prezidentem Zuzana Čaputová, nebo Maroš Šefčovič, protože uznávají velmi podobné hodnoty a rozdíly mezi nimi jsou nepatrné. Jde o hodnoty probruselské, proliberální, prozápadní a proamerické. A stejný názor sdílejí také voliči Mariána Kotleby, kteří se také nehodlají zúčastnit druhého kola.
Takový názor je však nesmírnou chybou a obrovským omylem! Neboť ve skutečnosti není vůbec jedno, kdo bude nakonec prezidentem! A my si nyní ukažme, proč to není jedno a proč třeba jít znovu zodpovědně volit.
Slovenský národ si měl možnost zvolit v prvním kole prezidentských voleb mnohem kvalitnějšího, a hlavně pronárodě orientovaného prezidenta, než jsou ti dva, kteří se dostali do druhého kola. Polovička národa však vůbec nešla volit a druhá polovička dala nejvíce hlasů Zuzaně Čaputové a Maroši Šefčovičovi.
Není potřebné se však nad tím rozhořčovat, ani zlobit, protože se tak událo na základě železné duchovní zákonitosti. Tuto zákonitost velmi výstižně definoval Sergej Nikolajevič Lazarev slovy: "To, co se děje státu, není určováno politiky, ale energií samotného státu, to jest jeho lidu. I kdyby se tedy objevil nějaký politik, který bude vyzvedávat nejskvělejší ideály, reálná skutečnost bude vždy odpovídat energetice státu.“
A přesně takto, doslova a do písmene, se stalo v prvním kole slovenských prezidentských voleb, které ukázaly, že národ ještě vnitřně hodnotově nedozrál k tomu, aby postavil do svého čela skutečně hodnotného, a zejména pronárodně orientovaného kandidáta, který by opravdu obhajoval jeho zájmy.
Slovenský národ dokázal, že je stále pod velkým vlivem mainstreamových médií a různé jiné masivní reklamy. Na základě nich se rozhodoval a posunul do druhého kola dva poskoky západu. Jednoho většího a absolutního (Čaputová) a druhého o trochu menšího (Šefčovič).
Taková je volba slovenského národa na základě jeho momentální duchovní a hodnotové zralosti, a to je třeba akceptovat. To je totiž ona energie národa, která o všem rozhoduje tak, jak o tom mluví Lazarev.
Z hlediska hodnotově a duchovně zralejší části populace je však tato volba většiny národa volbou mezi větším, nebo menším zlem. Jenže vnitřně zralí lidé musí stát nohama pevně na zemi, to znamená, že musí brát věci takové, jaké jsou. Ale zároveň musí být ochotni pomáhat vlastnímu národu v každé situaci, v níž se ocitl na základě vlastní vnitřní nezralosti.
A proto, když na základě rozhodnutí národa zůstává v druhém kole prezidentských voleb už jen volba mezi větším a menším zlem, je povinností vnitřně zralejších lidí zabránit většímu zlu.
Už naši dávní moudří předkové řešili toto dilema v jedné ze slovenských lidových pohádek. A my tento jejich postoj můžeme v případě nadcházejícího, druhého kola prezidentských voleb vnímat jako vyslovené doporučení.
V zmíněné pohádce se říká, jak se vydal mladý kralevic do světa, a na své cestě prožíval různé zkoušky. A jak tak jednou jel na svém zázračném, mluvícím oři, všiml si na zemi peříčko. Zeptal se tedy svého oře, zda ho má zvednout, nebo ne. A on mu odpověděl: "Když ho zvedneš, bude to zlé! Ale když ho nezvedneš, bude to ještě horší!"
A přesně stejná pravda platí také pro druhé kolo slovenských prezidentských voleb, což doslovně znamená: Když zvolíte Šefčoviče, bude to zlé! Ale když ho nezvolíte, bude to ještě horší!
Šefčovič je typický bruselský aparatčik s mírně liberální agendou, zatímco Čaputová je poslušnou loutkou americké neoliberální elity. Ta ji finančně podpořila, vynesla na výsluní, a proto jí bude slepě sloužit. Čaputová je propojena se zájmy slovenské neoliberální opozice, z níž vzešla, zatímco Šefčovič je kandidátem vládní strany Směr, která se v politice snaží lavírovat tak, aby uspokojila i západ, ale aby alespoň do určité míry sociálně pomáhala vlastnímu národu.
Politika Směru není neoliberálním kruhům západu po vůli. Vytváří totiž přece jen určitou bariéru, zabraňující dalšímu bezbřehému rabování státu západem. Důkazem toho byly protivládní demonstrace, organizované na pozadí vraždy Jana Kuciaka, za účelem svržení pro západ nepohodlné a nedostatečně povolné vlády Směru. V předčasných parlamentních volbách měla vzniknout nová, liberální vláda, složené z nynější opozice, která by byla neštěstím pro slovenský národ, ale velkým štěstím pro západní chamtivce. Ti se totiž chtějí zmocnit ještě i posledních zbytků toho, co v národě zůstalo.
Z tohoto pohledu není tedy vůbec jedno, jestli bude prezidentem kandidát neoliberálních kruhů, které se pod hlavičkou hnutí "Za slušné Slovensko" snažili o státní převrat, nebo bude prezidentem kandidát Směru Šefčovič.
Západu to není vůbec jedno! Vždyť se jen podívejte, jakou masivní kampaň dělají proto, aby byla zvolena právě Čaputová. A Slovákům to má být jedno?
Vážení voliči slovenské republiky! Dejte na moudrost svých předků. Ti vám ve zmiňovaném, pohádkovém příběhu zanechali své doporučení, které se dokonale hodí právě pro druhé kolo slovenských prezidentských voleb.
Když se tedy kralevic ptal svého moudrého, hovořícího oře, zda má peříčko zvednout, nebo ne, ten mu odpověděl: "Když ho zvedneš, bude to zlé! Ale když ho nezvedneš, bude to ještě horší!" A po jeho slovech kralevic nakonec peříčko zvedl!
A proto vězte, milí slovenský voliči, že když budete volit Šefčoviče, bude to sice špatně, ale když ho nebudete volit, bude ještě mnohem horší. A proto, podle vzoru pohádkového kralevice, který peříčko zvedl, volte Šefčoviče. Tím totiž budete moci zabránit mnohem většímu zlu, které by jinak muselo nutně přijít.
A zabránit tomuto většímu zlu není vůbec tak málo, jak se vám dnes mnozí snaží namluvit. Snaží se vám totiž namluvit, že je v podstatě jedno, koho budete volit, a proto můžete klidně zůstat doma a volby ignorovat. Ale to jen proto, aby jste svými hlasy nezabránili většímu zlu, které se chystá zmocnit vašeho národa a vysát ho úplně.
Vážení rozčarovaní voliči, kteří jste zklamaní z toho, že si slovenský lid nezvolil toho nejlepšího prezidenta, jaký se nacházel mezi prezidentskými kandidáty. Nelámejte hůl nad svým národem a jděte volit! Neboť volba, kterou máte ve druhém kole k dispozici, představuje momentální zralost slovenského lidu. Na něco lepšího zatím žel ještě nemá.
Jděte proto volit menší zlo a nevystavujete svůj národ většímu zlu, než si zaslouží. Mějte s ním trpělivost, jak ji měli různě velké osobnosti jeho dávné i nedávné historie. A on, když nebude neustále bit chamtivě číhajícími zlem, časem nakonec postupně hodnotově dozraje a dospěje k tomu, že dokáže rozpoznat ty, kteří mu chtějí opravdu dobře. A tyto lidi dokáže nejen rozpoznat, ale si je také nakonec zvolit do nejvyšších řídících pozic svého státu.
http://kusvetlu.blog.cz/ ve spolupráci s M.Š
2024 ©